Únor 2008

Skahira na plochu

29. února 2008 v 23:59 Vyřazeno
Skahira na plochu:










Drew na plochu

29. února 2008 v 23:56 Drew Barrymore
Drew na plochu:
Drew_Barrymore_047.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_048.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_045.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_038.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_037.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_028.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_023.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_021.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_018.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_015.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno
Drew_Barrymore_003.jpg Kliknutím na obrázek zavřete okno

Avril na plochu

29. února 2008 v 23:15 Vyřazeno
Avril na plochu
dd5f.jpg

Aerosmith

29. února 2008 v 23:12 Skupiny
Aerosmith
Datum založení:
1970
Členové:
Steven Tyler (zpěv)
Joe Perry (kytara)
Brad Whitford (kytara)
Tom Hamilton (kytara)
zobraz všechny členy
Steve Ferrone (bicí)
O skupině:
Jedna z nejpopulárnějších amerických hardrockových kapel, někdy označována jako odpověď na britský hardrock poč. 70 let. Začínají v r. 1970 v Bostonu, na základech sk. Jam Band. Jádro tvořili Hamilton (nar. 1951), Perry (nar. 1950) a Tyler (ten začínal jako bubeník, vl. jm. Steven Victor Tallarico, nar. 1948). První vrchol kariéry v letech 1975 - 76.

V roce 1978 se objevují v nepříliš úspěšné filmové verzi beatlesovského alba Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band (m.j. singl Come Together). Vystupují i pod názvem Dr. J. Jones & The Interns. O rok později odchází Perry (natočil 3 alba s vlastní sk. Project) a v r. 1980 také Whitford (skupina Whitford - St. Holmes Band, album v r. 1981).

Přestože v té době Aerosmith dokonce ohlašují zánik, kapela funguje s novými kytaristy (Jimmy Crespo - od r. 1979 a Rick Dufay - od konce r. 1981) až do r. 1984, kdy se staronoví členové Perry a Whitford vracejí. Následuje opětný vzestup popularity i komerční úspěšnosti především na deskách Pump a Get A Grip.

Pětice je proslulá svými koncerty, Perry je ceněn jako kytarista, Tyler je díky svým ústům někdy přirovnáván k Micku Jaggerovi. Koncem r. 1996 je vyhozen Kramer (nahrazuje ho Ferrone). V r. 1998 mají velký hit I Don´t Want To Miss A Thing (z filmu Armageddon).
Album
1997 Falling In Love
1997 Greatest Hits
1989 Pump
1976 Rocks
Fotografie:
Aerosmith
Aerosmith
Aerosmith
Videoklipy:
I Don't Wanna Miss a Thing
Crazy
Crying
Amazing
Dream On
Walk This Way
Dude (looks like a lady)
(PS: Tohle je moje asi nejoblíbenější písnička od nich, ale ten zpěvák tam vypadá jako vopice:-D)
Pink
(A tohle je můj nejoblíbenější videoklip od nich:-))

Loch Ness - Pokračování

27. února 2008 v 11:55 Záhady naší planety
Loch Ness - Pokračování
:-D
Lochnesská nestvůra (také Lochnesská příšera, zkráceně Lochneska nebo Nessie) je záhadný živočich, který se údajně vyskytuje ve skotském jezeře Loch Ness. Podle hlášení pozorovatelů by měl být živočich 15 - 20 m dlouhý asi s třímetrovým krkem a výrůstkem v podobě rohu na hlavě. Někteří pozorovatelé uvádějí také dlouhé tmavé chlupy (žíně) na částech těla. O jeho výskytu se vedou dlouhodobé spory, stejně jako o přesném druhovém zařazení. Jisté však je, že jde o jeden z nejčastěji zkoumaných druhů záhadných tvorů.

Jméno

Místní obyvatele tento druh většinou nenazývají jinak než Nessie nebo Ness, popřípadě Niseag (skotská gaelština). Ve vědeckém světě má jméno vytvořené Sirem Peterem Scottem Nessiteras rhombopteryx, což je název vzešlý z řečtiny a má znamenat Nesský div s ploutvemi tvaru diamantu. Někdy ovšem bývá překládán jako Monstrózní žert Sira Petera S[zdroj?].

Historie

Pověsti o životě Lochnesky a jiných vodních živočichů v tomto highlandském jezeře jsou známy již několik staletí. Vůbec nejstarší dochovaná zmínka pochází ze 7. století z díla o sv. Kolumbovi. Ten měl v roce 565 zachránit jednoho z Piktů, který byl napaden příšerou - a to kdesi u řeky Ness, tedy nikoli u jezera.
Velkou vlnu zájmu o Lochnesku rozpoutal v roce 1871 článek D. Mackenzieho a od 80. let 19. století po 30. léta 20. století byly hlášeny stovky pozorování jezerního živočicha. Patrně nejtěsnější kontakt s živočichem byl ohlášen v roce 1933, když manželé projíždějící autem po pobřeží jezera museli zastavit, protože přes cestu se plazilo tmavé, tlusté tělo a nakonec zmizelo ve vodě. I v dalších letech 20. století byla Lochneska několikrát nafilmována a fotografována, ale žádný získaný dokument není natolik přesvědčivý, aby ho bylo možno uznat za bezesporný důkaz existence živočicha.
Od 60. let 20 století byla podniknuta řada pokusů o zachycení stopy živočicha různými fyzikálními přístroji. Pomocí sonaru bylo důkladně prohledáváno celé pobřeží jezerního dna. Na břehy jezera byly umístěny filmové kamery s nočním viděním, které byly automaticky spouštěny pohybem v zorném poli objektivu. Japonská expedice prohledávala vody jezera za pomoci miniponorky. Patrně největší akcí byl prakticky dvouletý monitoring jezera týmem televize BBC, pořádaný v letech 2002 - 3. Žádný z těchto přístrojů však nepřinesl jasný důkaz existence Lochnesky.

Pokusy o vysvětlení

  • Patrně nejčastěji uváděná teorie, která předpokládá, že živočich skutečně existuje, tvrdí, že jde o přežívající druh nějakého druhohorního ještěra, patrně plesiosaura. Výskyt těchto druhohorních plazů byl prý potvrzen i ve sladkovodním prostředí a bylo by teoreticky možné, že v izolovaném skotském jezeře by mohli přežívat dodnes. Jezero je poměrně velké a hluboké (délka 38 km, šířka 3 km, hloubka až 230 m), je spojeno i s dalšími menšími jezery a nelze proto se stoprocentní jistotou vyloučit, že by i tak velký živočich mohl dlouhodobě unikat pokusům o ulovení. Vzhledem ke zmíněnému masovému nasazení špičkové techniky s negativním výsledkem je to však velmi nepravděpodobné.
  • Řada dalších vysvětlení vychází spíše z chyb pozorovatelů a uvádí jako možný zdroj pozorovaných jevů například hejna ryb nebo koberce vodních řas na hladině. Mohlo by se prý také jednat o tuleně, kteří se nějakým způsobem dostali do jezerních vod. Jiné vysvětlení říká, že by mohlo jít o potopený strom, který se díky rozkladným procesům náhle vynoří na hladinu.
  • S další teorií přišel italský geolog Luigi Piccardi, který tvrdí, že za podivnými úkazy připisovanými nestvůře je seizmická činost. Jezero totiž leží na dodnes velmi činném geologickém zlomu Great Glen. Tato teorie by však vysvětlovala jen případy náhlého vzedmutí hladiny a podivné zvuky. Na stranu zastánců příšery se v tomto případě postavil i britský geolog Roger Musson, který poukazuje na rozdílné časové údaje seizmické činnosti zlomu a hlášenými pozorováními.
Videa:
Tohle vypadá dost podezřele, i když těžko říct
Jak asi vypadá
A tady zajímavé obrázky
Údajná podoba Lochnesky
Soubor:Lochneska poboba museumofnessie.jpg

Loch Ness

27. února 2008 v 11:54 Záhady naší planety
Loch Ness
Přízrak z jezera Loch-Ness
A přece tu je!
(Napsal Jaroslav Chváta)l
A přece tu je ! Těmito velmi symbolickými slovy je mnohými badatelskými skupinami a nadšenci z celého světa obhajován tvor, který se zasloužil o jednu z nejpopulárnějších kryptozoologických hádanek na světě. Je jím známá Lochneská obluda. Pojďme tedy společně poodhalit některá zajímavá fakta tohoto dnes již notoricky známého záhadologického fenoménu.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O jezeře Loch - Ness
Pojďme se tedy nejdříve blíže podívat na místo odkud Lochneská příšera pochází. Snad každý trochu informovanější člověk ví, že její pojmenovaní je odvozené od jezera Loch - Ness. Toto jezero je největším ze tří, které se nachází v oblasti Velké Rokle, která se na severu Skotska táhne od Fort Wiliam k městu Inverness. Uvedená vodní plocha je zhruba 23 kilometrů dlouhá a v průměru měří na šířku okolo 1 kilometru s hloubkou 600 metrů. Do jezera vtéká šest velkých řek a tak je jezero bohatě zásobováno sladkou vodou.
Velká Rokle je vlastně starý geologický zlom, který se tvořil někdy před 400 miliony lety a v této souvislosti je zajímavé zjištění, že jezerní Nesská oblast je dodnes slušně seismicky aktivní. Jsou zde registrovány v průměru tak tři zemětřesení za století o intenzitě asi 4 stupňů Richterovi stupnice s epicentry pravidelně okolo měst Lochend a Dochgarroch.
Samotné jezero Loch-Ness je staré asi 10000 let a jeho vznik se datuje do období konce poslední doby ledové. V tuto dobu Velkou Rokli vyplňoval mohutný ledovec, který se táhl až k Moray Firth.
Celkový pohled na jezero Loch-Ness
Netvor z jezera Loch-Ness se představuje
Asi žádná země na světě se nemůže pochlubit s tak populární a notoricky známou záhadou či legendou jakou má Skotsko. Nebudeme vůbec přehánět, když povíme, že se tato legenda stala doslova národním koloritem této země a místní lidé jsou na ní jak se patří hrdí. A myslím, že nebude vůbec odvážné tvrdit, že se velkou měrou zasloužila i o patřičný turistický zájem. Je na místě říci, že žádná jiná záhadná událost (snad s výjimkou případu Tunguzského meteoritu) nepřitáhla takovou pozornost vědeckého světa. Ten v tomto případě investoval i dost slušné finanční prostředky na získání důkazů o tom, jestli je tvrzení o existenci tohoto tvora oprávněné či nikoliv.
Tradice Lochneské příšery není žádná módní novodobá záležitost. Nahlédneme-li do historických pramenů, zjistíme, že zmínky o přítomnosti podivného zvířete přebývající uvnitř jezera sahají až do 16. století. Nicméně novodobou expanzi hlášení zahájil článek pod titulkem "Divné představení na jezeře Loch-Ness", který byl zveřejněn jedním novinářem ve městě Inverness v novinách "Rychlý Posel". Zpráva popisuje podivného tvora , který se převaloval na hladině jezera a občas se potopil hluboko do vody. Zvíře mělo podivně dlouhý hadovitý krk, zavalitý rybí trup barvy hnědošedé opatřený dlouhými ploutvemi. Tato zpráva vzbudila obrovský mediální i společenský zájem. Doslova davy lidí se hrnuly k jezeru se snahou uvidět a zadokumentovat podivné zvíře. Bohužel úměrně s tím, na světlo světa pronikaly falešné zprávy někdy až doslova fantasmagorického charakteru. Tyto aktivity pochopitelně velmi poškodili důvěryhodnost celé záležitosti.
Velmi známé foto siluety podivného tvora z roku 1956
Přesto však vznikaly stále nové a nové snímky zvířete. Některé byly více jiné zase méně zdařilé. Tak se objevil dokonce i filmový záznam. Zasloužil se o něj soukromý badatel Tim Dinsdale v dubnu 1960. Na filmu je na jezerní hladině vidět podivný poměrně dost nezřetelný plovoucí předmět. Bohužel jeho rysy jsou tak nezřetelné, že nelze s jistotou říci zda se skutečně jedná o legendární Nessii. Skeptici tvrdí, že na filmu je patrná malá loď jiní jsou zase skálopevně přesvědčeni, že jde o živého tvora. Bohužel jasno do případu nevnesly ani následné odborné expertízy filmu. Můžeme se tedy pouze dohadovat a možná...pravdu ví snad sám Tim Dinsdale.
Ale nejsou to pouze nadšení badatelé, kteří se pohybují ve vodách jezera s nadějí na unikátní záběr či foto. Vědecký svět v tomto případě vůbec nezůstává pozadu. A tak jména jako Dr. Robert Rines, prof. Roy Mackal, Dr. Denys Tuckerová s manželem prof. Gordonem Tuckerem jsou jen některými, kteří doslova roky tráví hledáním faktických prostředků "pro a proti". Je zajímavé, že mnozí z nich zažili v blízkosti jezera zažili velmi podivné příhody.
Expedice
Jedna z prvních opravdových expedic, která se intenzivně po řadu dní snažila zmapovat pohyb legendárního zvířete byla výprava soukromého badatele O´Connora, který sám celou akci financoval. Byl jedním z prvních, který získal velmi cenné praktické zkušenosti. Pochopil, že jedna věc jsou teoretické úvahy a hypotézy u hrnku kafe a druhou věcí jsou dny a noci strávené uprostřed rozlehlé vodní masy s pozornosti a nervy vybičovanými do krajnosti. Nezměrné úsilí a nadšení tohoto obdivuhodného člověka byly nakonec korunovány úspěchem. Již několikrát chtěl O´Connor expedici ukončit, ale pořád mu nějaký vnitřní hlas našeptával, že má vydržet. Proto stále dokola přesvědčoval ostatní členy , aby na jezeře ještě vydrželi. To ráno bylo chladné a ponuré. Nad hladinou se nacházela souvislá hustá masa mlhy, takže dohlednost byla prakticky nulová. O´Connor byl rozhodnutý. Jakmile se mlha rozpustí přirazí ke břehu - bude konec. Najednou však zpozorněl. Do kakofonie zvuků šplouchajících narážejících vln na trup loni se vloudilo něco co vůbec nezapadalo do rámce klasické přirozené vodní symfonie. A nyní zase. Onen podivný zvuk nejvíce připomínal plácnutí do vody. Jako by nějaká obrovská ruka plácla do vodní hladiny asi 200 metrů na pravoboku od lodi. Poplach !!! Během několika okamžiků byla posádka na nohou. O´Connor tušil senzaci. S neomylným instinktem hnal loď za neustále se opakujícím zvukem, který sloužil jako hlavní navigace. Všichni proklínali neprostupnou mlhu. Navigační zařízení již byla několik dní v poruchovém stavu. Byla to šílená honička. "Buďto ona nebo my" říkal si v duchu O´Connor. Zase to tajemné plácnutí, daleko zřetelnější a několik velkých vln narazilo na trup lodi. Ano, to musí být Ona. Ty vlny nemohly vzniknout sami od sebe, uvažuje O´Connor. Pak to přišlo. Jakoby mávnutím kouzelným proutkem se na pár okamžiků masa mlhy rozestoupila a tak mohli všichni vidět asi 80 metrů na pravoboku od lodi plavat nad hladinou dlouhý temný předmět, který nápadně připomínal hřbet nějakého velkého zvířete. Rychle fotoaparáty a udělat alespoň pár snímků. Podařilo se. V těchto chvílích vodní hladinu rozrazil další zvuk. Jakési syčení, jakoby z nějakého obrovského podvodního ventilu počala unikát pára. Souběžně s tímto zvukem se onen podivný podlouhlý tmavý předmět navždy ponořil pod hladinu. Až do večera O´Connor ještě brázdil se svou posádkou hladinu jezera. A poté když s večerními červánky přirazil ke břehu plný emocí, nadšení a radosti ještě netušil, že jeho snímek se stane legendou. Že bude jedním z hlavních pilířů o který se v budoucnu budou opírat všichni zastánci mýtu Lochneské příšery.
Možná, že byl O´Connor jedním z prvních iniciátorů expedice, rozhodně však nebyl posledním. Na jeho místo přišli jiní jako D.J. Munro, Wetherell, Dr. Peter Baker, David James a další. Přicházeli stále nové a nové zkušenosti, které se pochopitelně předávaly ostatním. Samozřejmě, že i vybavení expedic byla stále kvalitnější.
A tak bylo pouze otázkou času, kdy tato moderní zařízení přinesou překvapující odhalení. Zasloužil se o to především podmořský sonar, který v posledních letech byl hojně využíván hledači bájného zvířete. Odborník na tuto technologii George Edwards presentuje sérii velmi zajímavých snímků pohybující se tepelné anomálie v hlubinách jezera. Tvarem ona tepelná anomálie skutečně nápadně připomíná trup nějakého prehistorického velkého vodního živočicha. Jinými slovy řečeno ve vodě se prostě pohybuje něco velkého tvarem velmi podivného a daleko teplejšího než je okolní vodní masa. Ale ryby a vodní živočichové přece nejsou teplokrevní. Co to tedy je ? Že by další záhada ? Zajímavé na této věci je, že moderní vědecké teorie hovoří o tom, že velcí prehistoričtí plazi byli teplokrevní tvorové a ne studenokrevní jak se donedávna tvrdilo !!
Snímek sonaru zobrazující tepelnou anomálii podezřelého tvaru
Očitá svědectví
Z obrovského množství případů kontaktů svědků s vodním monstrem vyberme pouze některé. Je jich totiž takové množství, že by svým obsahem vytvořily skutečně několik velmi objemných svazků.
Tak 5. ledna 1934 okolo 01.00 hodin se motocyklista vracející se v nočních hodinách hodinách do města Inverness málem srazil s podivným obrovským tvorem, který se za nočního svitu sunul přes silnici aby následně zmizel ve vlnách jezera. Tato událost se stala na severovýchodním břehu jezera. Když podivnou událost pan Grant Abriachan ráno popisoval přátelům byl ještě evidentně v šoku.
Další zajímavou událostí z 5. června 1934, která však nikdy nebyla ve velkém měřítku prezentována je svědectví mladé dívky z oblasti Fort Augustus. Tato dívka byla zaměstnána jako služebná v domě, který se nacházel na břehu jezera Loch-Ness. Toho dne okolo 06.30 hodin ráno se dívka dívala z okna domu na jezerní hladinu, když uviděla, alespoň podle jejího líčení příšerné, velké zvíře s dlouhým krkem jako má žirafa, malou hlavou, barvou kůže jako slon a dvěmi velmi krátkými předními nohami nebo ploutvemi jak brázdí vodní hladinu jezera. Podle výpovědi jejich přátel byla dívka velmi vyděšená.
V roce 1951 pořídil zajímavou fotografii Lachlan Stewart. Tento muž, dřevorubec se 14. července v ranních hodinách pohyboval po břehu jezera společně s jedním přítelem. V jednu chvíli se oba zastavili a upřeně na vodní hladině pozorovaly pohybující se tři tmavé hrby. Díky tomu, že měl u sebe fotoaparát mohl pořídit sérii velmi zajímavých fotografií.
Snímek "tří hrbů" Lachlana Stewarta
Jiné velmi podivné svědectví dokonce přichází od první čistě vědecké expedice vedené univerzitami Oxford a Cambridge!
Existuje však celá řada i novodobých hlášení. Za všechny pak můžeme citovat případ, který se stal 17. června 1998. Bratři Adam a Mark Sutherlandovi a Peter Gillies byli na pěší túře v oblasti jezera. Když sestupovali z kopce směrem k jezeru zastavili se na jednom větším výstupku, aby si odpočinuli. Přitom dalekohledem sledovali jezerní hladinu. Právě při tomto pozorování zahlédli na hladině plavat obrovský předmět asi 300 metrů od břehu ke kterému měli namířeno. Předmět se ve vodě podivně pohyboval a zcela evidentně okolo sebe vytvářel pravidelné vlny. V jednu chvíli skupinka zahlédla dokonce i velký dlouhý ocas, který na pár okamžiků bičoval vodní hladinu.
Další velmi podivný snímek zachycující objekt těsně pod hladinou
Ano, o tomto tajemném opředeném zvířeti bychom mohli hovořit hodiny a hodiny. Přes všechny události a indicie "pro a proti" zůstává hlavní otázka stále nevyřčena. Existuje Lochneská příšera nebo ne ! Nevím. Budoucnost zcela jistě ukáže kdo má pravdu. Dovolte mi závěrem jeden osobní vzkaz. "Pokud skutečně Nessii existuješ, ukaž se nám. Ukaž se ve své celé kráse. Oni si to ti všichni nadšenci a badatelé, kteří tráví celé roky tvým hledáním skutečně zaslouží. Oni ti věří......
Fotografie:
Podobizna:
Mapy:
Lochneska i na známkách:
Zajímavost:
Srandovní obrázky:


Dobrá Čtvrť - pokračování

26. února 2008 v 14:18 Seriály
Dobrá Čtvrť - pokračování
Rozhovory:
Honza Opelík
HONZA OPELÍK
(hraje Pavel Trojan)

Tenhle kluk snad vystoupil z Foglarových Rychlých šípů. Obětavý kamarád a čestný kluk, který nikdy nenechá svoje přátele "v rejži". Svým dvěma kamarádkám, Zuzaně a Katce, pomůže kdykoliv, s čímkoliv. Ale není to jen ryzí přátelství, co ho k oběma dívkám pojí. Hlavně kvůli Zuzaně by byl schopen skočit třeba do ohně. Jenže, když už je někdo jednou zařazený v kategorii kamarád a navíc ho ještě podrazí příroda, takže je skoro o hlavu menší než jeho láska, nedá se s tím moc dělat. Prostě s povzdechem přijmout roli kamaráda a být jí aspoň stále nablízku.
Rozhovor
Jako neherec jste mezi seriálovou hereckou omladinou výjimka. Prozraďte něco o vašem rodinném zázemí.
Babička a děda z tátovy strany byli evangeličtí faráři, z máminy zase oba lékaři. Díky tátovi, hudebnímu skladateli, který mě jako malého často brával ke klavíru a společně jsme brnkali na bílo-černé klávesy, a mámě, která si při těhotenství pořídila extrémně obrovská sluchátka, kterými jsem dřív, než jsem přišel na svět, poslouchal první tóny hudby, mi přišlo tak samozřejmé se jí věnovat, že jsem snad ani neřešil jiné povolání-poslání.
Nejdřív jsem se učil hrát na klavír. Později, když jsem se v deseti letech při přeskakování šumavské řeky Vydry po kluzkých kamenech málem utopil, napsal jsem svou první skladbu - Vydru. Došel jsem k závěru, že Smetana asi musel být dobrý plavec, když neutonul při psaní Vltavy.
Potom jsem na osmiletém gymnáziu s kamarády a fantastickou sbormistryní školního pěveckého sboru napsali vlastní muzikál - Petr a Lucie, ke kterému jsem složil hudbu, a tehdy jsem se definitivně rozhodl odejít na konzervatoř. Teď mám před sebou závěrečný šestý ročník a letos se těším, že začnu souběžně studovat hudební management na HAMU. Mým snem je ještě universita v zahraničí, miluji Ameriku, tak snad třeba někdy...
Na čem jste v poslední době dělal?
Celé prázdniny teď s kamarády připravuji natáčení filmové verze muzikálu Petr a Lucie. Po sedmi letech se k němu vracím s tím, že v 21 letech se na některé věci díváte jinak, než ve čtrnácti, a tak některé části škrtáte, některé naopak připisujete. Na natáčení se moc těším, sešli jsme se báječný tým mladých lidí, sehnali skromný rozpočet od sponzorů a přetvořili si starý sklad v Dejvicích na ateliér. Už jsme si vyslechli, že si to představujeme jako Hurvínek válku, ale neodradilo nás to.
A také jsem nedávno dopsal závěrečnou větu 1.vokální symfonie, kterou bych si moc přál, aby premiérově zazněla v květnu příštího roku na absolventském koncertu pražské konzervatoře.
Na co nejvíc myslí současní maturanti? Na učení, na lásku, nebo na uplatnění?
Ne. Myslím, že se snaží vykročit do života tak, aby ho skutečně prožili, nenechali ho jen tak proplout. To je, myslím, skutečné "uplatnění". Například pro mě to znamená smysluplně naplnit život uměním, láskou a přátelstvím.
Jak jste jako neherec - student skladby získal roli v seriálu? Chtěl byste hrát i v dalších filmech? Zalíbilo se vám hraní?Prostřednictvím konkurzu. Sestra viděla upoutávku v televizi, že hledají kluky a holky mého věku. Tak jsem se, dnes již s bývalou přítelkyní, vydal zkusit štěstí. Byly tam snad stovky lidí. Přítelkyně tak dlouho čekat nemohla, tak mi přidala svoje číslo a já šel před kamery se dvěma. Bohužel, vyšla jenom jedna role.
Hraní mě obrovsky baví, seriál je neuvěřitelná příležitost si ho užít. A jestli bych si chtěl zahrát v dalších filmech? No jasně!
Michal Koreň
MICHAL KOREŇ
(hraje Přemysl Boublík)

Musí být každý synáček z bohaté rodiny hejsek a drzý frája? Zásadní omyl. Michal Koreň má sice možnosti, o jakých se většině jeho spolužáků ani nesní, ale také domácí režim a pevnou výchovu, jaká by se řadě jeho vrstevníků pořádně zajídala. Jeho otec totiž úzkostlivě dbá na to, aby mu z jediného syna a dědice silné úspěšné firmy nevyrostl povaleč. A Michal, který je povahou spíš po své zjemnělé matce než po dominantním otci, je zvyklý otce respektovat. Až do určité chvíle, kdy musí už také konečně dospět a postavit se sám za sebe.
Rozhovor
Jak jste s tak českým jménem dostal do Košic?
Narodil jsem se do nefungujícího vztahu s dvouletým dítětem, který byl předurčen k zániku. Rodiče to vydrželi ještě dva roky, ale potom každý šel svou cestou. Já a můj starší bráška Jirka jsme následovali maminku. Zanedlouho mamince vzplálo srdíčko podruhé. Po krátké známosti ji o ruku požádal voják z Košic, který byl služebně převelen do Žatce, kde jsme tehdy bydleli. Maminka byla šťastná, že pro nás našla tátu, kterého jsme ve výchově postrádali. V Čechách nás nic nedrželo, a tak maminka neměla námitek, když nás pozval bydlet do Košic. Svatbu si naplánovali brzy po přestěhování, a tak jsem zakrátko získal druhého otce a krásnou malou sestřičku Zuzanku. Můj pravý tatínek na nás s bráškou nikdy nezanevřel a navzdory dálce, která nás dělila, každé prázdniny přijel do Košic, odvezl jsi nás k sobě domů a tam jsme prožili vždy prázdniny plné radosti a zábavy. Za mnohé jsme mu dodnes vděčni.
Co vás přivedlo k herectví?
Dalo by se říct, že to byla ženská intuice, maminčina intuice. Na její doporučení jsem se přihlásil do dramatického kroužku, pak mě přihlásila na Konzervatoř v Košicích a to už před divadelním světem nebylo kam utéci. Pak jsem jí utekl do Bratislavy na VŠMU J
Kdy a kde jste maturoval a jak dopadla Vaše maturita?
Maturoval jsem samozřejmě v Košicích na konzervatoři. Nemohla dopadnout jinak než dobře, ale netvrdím, že to bylo jednoduché. Do učení jsem se nikdy nijak nehrnul, a tak tatínkem slíbená dovolená na Ibize za vynikající maturitní výsledky zůstala ta tam. Asi to pro mě byla slabá motivace. Neudělal jsem tehdy radost ani sobě, ani rodičům. Ale co bylo důležité pro mě - zvládl jsem to!

Na čem jste v poslední době dělal?
Bylo toho ve druhém semestru opravdu dost. Ve škole jsme nastudovali dvě představení (A.P. Čechov - zdramatizovaná povídka Ninočka; Aischylos - Upoutaný Prométheus). V téže době jsem natáčel studentský absolventský film s názvem Kauza Sinatra a k tomu jsem se snažil co nejlépe zvládnout záskok v SND ve hře Cyrano z Bergeracu. Nad moje očekávání vše dopadlo dobře a reakce byly většinou pozitivní, i když jsem se ke všemu stavěl velice kriticky.
Jak jste získal roli v českém seriálu?
Můj tatínek mi vždycky říkal: Každý člověk, ať je jakýkoli, dostane v životě svou šanci. Takhle jsem získal tu svou. Ten nádherný čas strávený se štábem ČT a herci vnímám jako životní štěstí, které se v životě dostaví jen párkrát.

V seriálu hrajete původem slovenského maturanta, který se přistěhoval do Prahy a v maturitním ročníku řeší problémy úměrné i neúměrné svému věku. Co máte s rolí společného?
Věřím, že už při castingu pan režisér Smyczek viděl, že můj typ, gesta, intonace, charakter jsou podobné Míšovým. Materiální svět, který Míšu doma obklopoval, je mně absolutně vzdálený, ale nemyslím, že bych tím byl nějak zvlášť poznamenaný. Možná ve vztazích jsem prožil podobné situace, ale poučil jsem se z nich jiným způsobem. Míša měl v sobě touhu po pomstě, kterou já neznám. Jako člověk mi připadal v mnohém povrchní a naivní, nehledal nadhled nad věcmi. Jinak by se některé blízké vlastnosti našly docela vcelku lehce. Potlačené sebevědomí, více slov, než činů, pubertální sobectví, podléhání autoritám, nerozhodnost, neschopnost říkat věci na rovinu atd.
Co si představujete pod pojmem "dobrá čtvrť"?
Představuji si svět ve kterém žijeme, starosti, vztahy, které denně řešíme a to vše umocněné společním prožitkem, který nás všechny na chvíli spojí a v tu chvíli si uvědomíme, jak je to všechno vlastně zábavný a krásný. Je to život.
Fotografie:
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno

Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno
Kliknutím na obrázek zavřete okno

Dobrá Čtvrť

26. února 2008 v 14:08 Seriály
Dobrá Čtvrť
Poslední srpnové ráno je plné slunce. Pro osmnáctiletou Zuzanu ale nemůže být smutnější. Spolu s rodiči a malými brášky se právě dnes stěhuje z honosné vily, kde prožila celé své dětství. Opouští nejlepší kamarády Káťu a Honzu, ještě naposledy si prohlíží zahradní altánek, aby si uchovala v paměti svůj holčičí ráj a pak už odjíždí z dobré vilové čtvrti rovnou na sídliště, do stísněného panelového bytu. Těsně před odjezdem se ve dveřích svého bývalého domova míjí s novým majitelem vily a jeho synem Michalem, které Zuzana pochopitelně vnímá jako nepřátele. Netuší, že s tímhle protivným klukem se znovu setkají už druhý den. Ve stejném gymnáziu, ve stejné maturitní třídě mají společně strávit celý školní rok. Že to bude docela peklo, je jasné od okamžiku, kdy Michal předstoupí před své spolužáky. Na prvním mejdanu k oslavě Katčiných narozenin dostává pokušitel svou první příležitost.
Osoby a obsazení
maturanti:

Zuzana HaselbachováKatka ErhartováHonza OpelíkMichal Koreň
Anna
Kulovaná
Martha
Issová
Pavel
Trojan
Přemysl Boublík
jejich rodiny:
Zuzanina matkaVeronika Gajerová
Zuzanin otčímZdeněk Žák
Dan a Víťa - bráškové ZuzanyKryštof a Vojtěch Haničincovi
Katčin otec - fotograf ErhartTomáš Hanák
Honzův dědaJiří Pecha
Michalův otecMilan Bahul
Michalova matkaVilma Cibulková
gymnázium:
ředitel gymnázia KotlářJiří Schmitzer
třídní profesorka SvobodováJana Preissová
školník gymnáziaMilan Šteindler
tělocvikář PrachařDavid Švehlík
učitelka KopičkováBarbora Srncová
další postavy:
matka profesorky SvobodovéJiřina Jirásková
přítel profesorky SvobodovéFrantišek Němec
hospodyně u KoreňůLiliana Malkina
další studenti maturitního ročníku:
Bára KopeckáAnna Pošmourná
David RáčekFilip Tomsa
FrantaJosef Mejstřík
Niki ZgafasováKristýna Jetenská
Karel KubataVáclav Jílek
ToničkaTereza Němcová
Kája VařenáKarolína Códrová
Klára UjetáAlžběta Rubešová
VěraIda Marta Sovová
Pája PečenáEliška Vrbová
VojtaJiří Sýkora
DamijánJakub Šlégr
FilipMichal Čeliš
Rozhovory:
Zuzana Haselbachová
ZUZANA HASELBACHOVÁ
(hraje Anna Kulovaná)

O blondýnkách se s oblibou vtipkuje na téma výše jejich IQ. Hezká plavovláska Zuzana je však živoucím důkazem trapnosti takových žertíků. Chytrá a cílevědomá dívka se chystá studovat medicínu a o svůj zevnějšek nepečuje o nic víc než třeba kamarád Honza. Nemá na to ani dost ješitnosti, času ani peněz. Zuzana je totiž z velmi chudé rodiny, kde jsou zvyklí počítat s každou korunou. Tady se za řasenky neutrácí. A tak se není co divit, že Zuzana se ocitá jak užaslá Alenka v říši za zrcadlem v okamžiku, kdy ji do vábivého světa večírků, nablýskaných aut a neomezených možností vtáhne agentura, pro kterou nafotí kalendář s půvabnými akty.
Rozhovor
Můžete prozradit něco ze své rodinné historie?
Kdysi jsem si myslela, že žádnou rodinu nemám, protože sestra se trhla hodně brzy, a tak jsme zůstaly jenom s mámou. Ta mi ale řekla, že na rodinu stačí i dva. To, co považuji za svou rodinu, tedy není příliš početné, ke štěstí to však stačí.
Kdy a kde jste maturovala a jak dopadla Vaše maturita?Odmaturovala jsem na taneční konzervatoři, kde nejdůležitější bylo "projít" s vlastní choreografií. Den před vystoupením byla moje práce zamítnuta a mně zbývala jedna noc na postavení něčeho jiného. Co potom vzniklo, jsem považovala za to nejlepší, co ve mně bylo. Když se dnes kouknu na to video, směju se, až se za břicho popadám, jak je to blbý. Následující "svaťák" jsme pojali jako odpočinkový týden na chatě, kde se hodně pilo a v přestávkách i studovalo. Po úspěšném zakončení školy jsem myslela, že nic zásadnějšího už nepřijde. Nebyla to pravda!
V seriálu přičichnete k modelingu. Máte s ním osobní zkušenosti?Na základní škole přišel do hodiny jakýsi muž, chvíli se rozhlížel po třídě a pak ukázal na čahounku třídy. Dal si schůzku se mnou i s mojí mamkou a nad fotkama hezkejch holek nás přesvědčoval, že bych měla zkusit dělat modelku. O pár týdnů později už jsem se s dalšíma holkama proháněla v plavkách a mamčiných lodičkách po tělocvičně. Špulily jsme rty pro větší objem a kladly nohu před nohu. Při první zmínce o plastice mého nosu a po první prodělané celkové depilaci těla jsem boty vrátila mámě a plavky se rozhodla používat jen do vody.
V seriálu Dobrá čtvrť řešíte existenční problémy a také představujete atraktivní slečnu, která si sice nemůže stěžovat na nedostatek příznivců ze stran mužů, ale také žárlivosti ze strany spolužaček. Co máte s rolí společného?
Živé Zuzaně bych asi vysvětlila, že horší, než stěžovat si na nedostatek mužské pozornosti, je řešit v osmnácti existenční otázky. Zůstala bych pěkně doma a klidně se dohadovala s mámou, tedy pokud by mě nějaký muž nenabídl ubytování. To bych se stejně jako Zuza sbalila, řekla rodince "adios", a vypálila co nejdál. Způsob, jakým bych si vydělávala peníze, by záležel pouze na mém rozhodnutí. Poradit bych si nechala jen od toho, komu věřím. Jediné co nevím, zda bych vůči tomu, koho miluji, dokázala být tak silná jako Zuzanka, ale nebudu předbíhat.
Co si představujete pod pojmem "dobrá čtvrť"?
Dobrá čtvrť je tam, kde mě večer nepřepadnou a ráno nezajede auto.
Katka Erhartová
KATKA ERHARTOVÁ
(hraje Martha Issová)

Roztomilá a usměvavá Katka je Zuzaninou nejlepší kamarádkou. Celé roky, co vedle sebe vyrůstaly v Dobré čtvrti, byly stále spolu a vždycky se mohla jedna na druhou ve všem spolehnout. Dokonce i když Katce zemřela maminka, byla jí Zuzana nablízku. Ale zlom přichází v okamžiku, kdy se mezi ně postaví kluk. Tady končí jedno velké přátelství a začíná taková malá holčičí válka s několika nepěknými podpásovými zásahy.
Rozhovor
V čem jste si se seriálovou Katkou blízké a v čem nikoliv?
Ve skutečnosti je mi 24 let a v seriálu hraju osmnáctiletou Kateřinu Erhartovou, která má maturovat. Na počátku seriálu je to taková nenápadná dívka, co se vyrůstá sama s tatínkem, protože maminka jí umřela na leukémii. Je na tatínka hodně fixovaná. Katka je také nejlepší kamarádka Zuzany a Honzy, protože všichni tři bydlí v dobré čtvrti.
V průběhu seriálu se kvůli problémům, které vzniknou samozřejmě kvůli chlapům, my dvě rozdělíme, a já najednou přestanu vědět, jak ty problémy mám řešit...Katka je na začátku hodná holka a končí jako největší smeták.
Je vám Katka blízká?
Roli Katky jsem měla moc ráda. Naštěstí jsem se s jejími problémy osobně nikdy nesetkala. Ale podobně jako seriálová Katka jsem vždycky jsem tíhla k outsiderům a nešťastníkům, a tak mě i při natáčení bavilo hledat nuance k těm nešťastníkům, zkoumat zákoutí té postavy, aby to, co vyprávíme, nebylo pro strach, ale aby bylo vidět, proč k tomu došlo.
Jaký byl Tomáš Hanák seriálový otec?
Hustej tatínek. V příběhu mně pořádně zamíchá karty, protože s ním vyrůstám sama, on si domů přivádí stále nové známosti a já se s tím nedokážu vyrovnat.
Práce na seriálu byla velmi příjemná, i když občas hodně drsná. Právě některé scény s Tomášem Hanákem nebyly jednoduché, i když v civilu si velmi rozumíme. Zejména ty, kdy jsem mu měla típat cigáro do štědrovečerní večeře, nebo když jsem měla vystřihnout tu největší hrůzu. Tehdy nastaly okamžiky, se kterými jsem měla vnitřně trochu problém a byla jsem z nich dost rozhozená.
V seriálu prochází velkou zkouškou vaše kamarádství se Zuzanou. Uznáváte dívčí kamarádství?
Kamarádství mezi holkama je pro mě dodnes neprobádaná oblast. Kamarády mám a zatím se mi nestalo, že by mně někdo udělal nějaký podraz. Ale pravda je, že jsem odmala inklinovala k tomu kamarádit s klukama. Přišlo mi, že kluci jsou k sobě mnohem rovnější a nebavilo mě řešit holčičí věci. Vždycky jsem byla ráda, když pro mě přišli kluci, ať jdu s nimi někam ven běhat. Čím jsem starší, tím víc holčičí kamarádství objevuji, ale pořád ještě jsou mými nejbližšími kamarády kluci.
Jaký vztah máte ke kantorům?
Já a kantoři? V seriálu mám s jedním z nich maličký milostný poměr, který mě zakope ještě hloub. Naši třídní profesorku hrála paní Preissová, kterou jsme jako třída neměla rádi, což bylo dost těžké, protože nemít rád paní Preissovou jde docela ztěžka. Nakonec jsme cestu našli.

Jsem v 2. soutěži o nej colorku!!!

25. února 2008 v 23:05 Hlasujte pro mě
Jsem v 2. soutěži o nej colorku!!!
Hlasuj pro Teri prosím zde. Děkuju:-)

1. KOLO SONF

22. února 2008 v 22:22 Soutěže
1. KOLO SONF:
A je to tu:-).
No, takže budou asi 4 kola a v každém vypadnou zhruba 2 filmy - to se ještě uvidí.
K pravidlům asi nic víc.
SOUTĚŽÍCÍ:
1) TerýýýseQ
film: High school musical
2) Mia.sweet
film: Underworld
3) Lenca
film: Pravá blondýnka
4) magdička
film: Titanic
5) Dark-Lucy
film: Americká kletba
6) Eliz
film: Láska Nebeská
7) simik
film: Let´s dance
8) martullinka
film: RRRrrrr!!!
9) dija
film: Cesta kolem světa za 80. dní
10) Arašíd
film: Transformers
11) .•°•.Miss Eliss.•°•.
film: Italské prázdniny
12) luciinka
film: O život
O život - O život
13) sykorka
film: Zelená Míle
Toto si dejte na blog:
JESTLI VÁM NEJDE HLASOVAT, NAPIŠTE KOMENTÁŘ!!!!

Anketa - TAKHLE TO DOPADLO:

Kdo má postoupit do 2. kola?
TerýýýseQ (High school musical)42 % (45 hlasy)42 %45 hlasy
Mia.sweet (Underworld)4 % (4 hlasy)4 %4 hlasy
Lenca (Pravá blondýnka)8 % (8 hlasy)8 %8 hlasy
magdička (Titanic)6 % (6 hlasy)6 %6 hlasy
Dark-Lucy (Americká kletba)6 % (6 hlasy)6 %6 hlasy
Eliz (Láska Nebeská)3 % (3 hlasy)3 %3 hlasy
simik (Let´s dance)6 % (6 hlasy)6 %6 hlasy
martullinka (RRRrrrr!!!)8 % (8 hlasy)8 %8 hlasy
dija (Cesta kolem světa za 80. dní)5 % (5 hlasy)5 %5 hlasy
Arašíd (Transformers)6 % (6 hlasy)6 %6 hlasy
.•°•.Miss Eliss.•°•. (Italské prázdniny)5 % (5 hlasy)5 %5 hlasy
luciinka (O život)2 % (2 hlasy)2 %2 hlasy
sykorka (Zelená Míle)2 % (2 hlasy)2 %2 hlasy

Bleskovka Státy 2

21. února 2008 v 22:19 Bleskovečky
Bleskovka Státy 2:
1) Jaká Evropská země tě láká nejvíce?
2) Spíš k moři nebo do hor?
3) Líbí se ti ČR?
4) Když by to šlo, chtěla by jsi bydlet, někde jinde než v ČR?
5) Víš ve kterém státě sídlí EU (Evropská Unie - pokud nevíš, nevadí)
6) Vyber:
Německo / Polsko
VB / Francie
Španělsko / Potrugalsko
Itálie/ Řecko
7) Hlasuj pro Teri prosím tady a tady. Dík moc:-) (Jestli tam není anketa, prosím napiště komentář, pak už tam bude)
8) Podle následujících obrázků, které reprezentují určitou zemi, poznej stát: (např. budou tam tulipány - Nizozemsko)
a)
b)
c)
d)
{ Když by jste to d) nevěděli tak poradím: myslím, že je to největší stát Jižní Ameriky,
a b) je to stát v Jižní Evropě}
9) Bavila vás tahle bleskovka?
10) Napište si jakou zemi (třeby i památku nebo něco,...) chcete na diplom - např. napíšete Prahu a já vám tam dám třeba Petřín,....

Výsledky Bleskovky Dotazník 5

21. února 2008 v 21:29 Diplomy pro vás
Výsledky Bleskovky Dotazník 5:
Metal
Monster Ooze
Leopard
Sunshine
Fun Stripe
Zebra Stripe

Delfíni

20. února 2008 v 15:00 Zvířata
Delfíni
Zoologické zařazení
Říše: Živočichové
Kmen: Strunatci
Podkmen: Obratlovci
Nadtřída: Čelistnatci
Skupina: Blanatí
Třída: Savci
Řád: Kytovci
Podřád: Ozubení
Čeleď: Delfínovití
Řád kytovci (Cetaceae) se skládá ze dvou podřádů: kosticoví (Mysticeti) a ozubení (Odontoceti). Ozubení se dále dělí na čeledě narvalovití, vorvaňovcovití, vorvaňovití, delfínovcovití, delfínovití. Do čeledě delfínovitých patří běluhy, delfín obecný (Delphius delphis) a delfín skákavý (Tursiops truncatus), který se nejvíce hodí k vědeckým účelům. Jeho latinský název je poněkud humorný. Tursiops truncatus totiž v překladu znamná nosaté mořské prase. Zřejmě proto se v češtině nepoužívají překlady latinských názvů, ale speciální česká jména živočichů.
Historický vývoj
Poprvé se delfíni objevili asi před 25 miliony let v miocénu. Jejich předchůdci byli prakytovci, kteří žili v eocénu před přibližně 60 miliony let. Článek spojující prakytovce a pravé kytovce stále chybí. Prakytovci pravděpodobně vznikli před 100 miliony let v křídě z primitivních savců. Od té doby se delfíni hodně změnili a ostatní kytovci také. Tyto změny si popíšeme později
.O soustavách
Dýchání: přestože se to zdá zvláštní, delfín dýchá plícemi. Aby mohl ve vodě přežít, musí mít speciální orgány. Jsou to například záklopky, které brání průniku vody do trávicí soustavy, nebo vzduchové váčky, ve kterých delfín zadržuje vdechnutou vodu nebo kyslík. Dýchací otvor má delfín na vršku hlavy, díky tomu může lépe dýchat.
Kostra: delfíní kostra je v mnohém podobná kostře savců, i když se najdou výjimky, například v kostře končetin. Čelisti mají delfíni dlouhé a zobákovité. V čelistech je zasazeno průměrně asi 100 stejných zubů kónického tvaru. Spodní čelist je delší než vrchní, delfín ji totiž používá k útokům na žraloky nebo jiné kytovce. Jak se dalo očekávat, ploutve jsou přeměněné přední končetiny, tudíž se skládají z pěti prstů, zápěstních, předloketních a pažních kostí. Kromě kulovitého kloubu, který připojuje končetinu k lopatce, jsou ostatní klouby pohyblivé pouze málo nebo vůbec ne. Kostra zadní končetiny je potlačena úplně až na dvě zakrslé kosti v pánevní oblasti, které nemají význam. Ve hřbetní ploutvi se nenachází kostěný základ, v ocasní je středová kost. Osovou kostru delfínů tvoří 7 krčních obratlů, 13 hrudních obratlů, 17 bederních obratlů a 27 ocasních obratlů, tedy celkem 64 páteřních obratlů. Trávicí a vylučovací soustava: delfíni jsou masožravci, živí se většinou rybami, ale nepohrdnou ani hlavonožci nebo bezobratlými živočichy. Kořist putuje z tlamy, kde je zpracována do válcovitého tvaru, do jícnu, kde je z ní vymačkána slaná voda. Dále putuje potrava přes dvě rozšířené části, které mají funkci předtrávení, dále do třetího žaludku, který má stejnou funkci jako náš, a pak do čtvrtého žaludku, kam ústí slinivka břišní a žlučník. Nakonec to, co z kořisti zbylo, putuje do poměrně tenkého střeva, které se na konci rozšiřuje. U samic ústí do kloaky, slepé střevo úplně chybí. Delfíní ledviny jsou nadměrně velké a mnohem složitější než naše. Díky nim vylučují delfíni velké množství soli získané z ryb nebo mořské vody. Kožní soustava: veškeré nerovnosti v trupu jsou vyplněny a zakryty tukovou vrstvou, takže má delfín přirozený hladký proudnicový tvar těla. U delfínů můžeme najít pasivní ochranu před turbulentním prouděním, které způsobuje až 60% tření. Tato ochrana je zajištěna kolagenními vlákny, která pomáhají pružnosti kůže. Existuje však i aktivní ochrana, která se uplatňuje především při rychlostech vyšších než 40 km/h. Podstatou aktivní ochrany je vytváření tzv. "běžící vlny" pomocí vznikajících kožních záhybů, které mění turbulentní proudění v laminární. V tukové vrstvě je uloženo velké množství svalů. Existují reflexní spoje mezi těmito svaly a nervovými zakončeními na povrchu pokožky, které určují povahu proudění. Delfínům je neustále nahrazována svrchní vrstva pokožky, takže je zaručena dokonalá hladkost a také se na pokožce nemůžou trvale zachytit žádné řasy a podobná havěť. Při zranění se pokožka okamžitě stáhne kolem rány a zbytek se vyplní tukem. Poté nastává obnovování kůže, dokud se rána úplně nezahojí, čímž je neustále udržován hydrodynamický tvar delfíního těla
Rozmnožování
Delfíni jsou gonochoristí, což znamená, že mají oddělené pohlaví, tedy vyskytují se jako samec a samička. Mají vnitřní oplození a patří mezi živorodé, tedy nekladou vajíčka. Vývoj plodu v děloze trvá něco mezi 10 a 12 měsíci. Mládě se rodí většinou pouze jedno, a to přibližně jedenkrát za dva až tři roky. Pupeční šňůra se krátce po porodu přetrhne a samice strká mládě na hladinu, aby se mohlo poprvé nadechnout. Samice se při porodu vzdálí od ostatních delfínů, ale ihned po porodu připlouvají nejméně dva další delfíni, kteří pomáhají samici dotlačit mládě na hladinu a také ji brání před žraloky. Poté se »asistenti« starají o zesláblou matku a mládě. To je v prvních dnech krmeno každých 26 minut. Přibližně za šest až sedm měsíců si dokáže ulovit svou první rybu.
Zvláštnosti delfínů
Delfín může dosáhnout rychlosti vyšší než 40 kilometrů za hodinu. Delfíni jsou výborně maskováni. Shora jsou šedí, čímž splývají s mořským dnem, zespodu jsou bílí, a tak ladí se světlou hladinou. Pomocí dýchacích orgánů a speciálního jazyka dokážou delfíni vydávat zvuky, jako je pískání, vrzání, štěkání nebo mlaskání a těmito zvuky se mezi sebou dorozumívají. K tomuto užívají pod vodou dýchacího otvoru. Na vzduchu vydává zvuk jejich tlama. Tyto zvuky se nacházejí ve frekvenci od 0,25 kHz až do ultrazvuku o frekvenci mezi 80-220 kHz.
Je-li jeden z delfínů zraněn, požádá o pomoc a ostatní delfíni se mu snaží pomoci, například ho nadnášejí na svých hřbetech k hladině, aby se mohl nadechnout. Delfíni jsou stádová zvířata, loví ve skupinách čítajících až stovky jedinců. Přestože delfíni jsou savci, dokážou se potopit až na 15 minut a mohou pozřít kořist až 2 metry pod vodou. Samice delfínů spí nad vodou, kdežto samci pod vodou, tudíž se musí každých 15 minut vynořit, aby se mohli nadechnout. Delfíni se orientují pomocí echolokace, což je vnímání zvukových vln v oblasti ultrazvuku. Delfín vydá signál, který se šíří zvukovou vlnou. Tato vlna se při nárazu na nějaký objekt obrací zpět. Delfín dokáže tuto odraženou vlnu zachytit, a tak určit vzhled, vzdálenost a velikost objektu. Mateřský pud samic je tak silný, že je-li chyceno mládě, tak se samice snaží zůstat s ním, místo aby utekla. Největší počet zubů má pravděpodobně delfín dlouholebý, něco kolem 260 zubů. Delfíni dokážou předsunutou spodní čelistí usmrtit i žraloka. Dosavadní stav poznání naznačuje, že současný stav komunikace s těmito tvory je spíše výsledkem nedostatků technicky vyspělé lidské civilizace. Delfín pro dorozumění činí své biologické maximum. Vyšší stupeň komunikace je zřejmě jen otázkou času. Delfín je pravděpodobně biologickým modelem mnoha zařízení, která člověk v potu tváře vynalézá.
Zajímavosti
Jeden delfín skákavý neustále doprovázel pošťáckou loď; po šestnácti letech této činnosti byl prohlášen za chráněného. Roku 1966 musel jeden jachtař opustit loď poškozenou v bouři. Tohoto smolaře pak hejno delfínů dostrkalo na břeh. Existuje zaznamenaný případ, kdy se delfín pokoušel vyslovovat anglická slova. Výbuch na lodi Rio Ataro vymrštil několik námořníků do vody a ihned se objevili žraloci. Naštěstí s nimi se vynořili i delfíni, kteří pak žraloky zahnali. Delfín, latinsky zvaný Tursiops truncatus, se do češtiny překládá jako delfín skákavý. Ale doslovný překlad zní "nosaté mořské prase".
Představitelé
Delfín skákavý:
tento druh delfínů není narozdíl od ostatních ohrožený. Vyskytuje se při pobřeží Atlantského oceánu, ve většině severní časti Tichého oceánu a také v Rudém moři a indomalajské oblasti. Dožívá se až 50 let, měří až 3,6 m a dosahuje hmotnosti 150 - 200 kg.
Delfínovec ganžský: tento delfín žije v řekách. Tělo má zbarveno jednobarevně, protože řeky, ve kterých žije, jsou velmi znečištěné a jejich obyvatelé nedohlédnou na více než na několik centimetrů. V tomto prostředí se mu velice hodí echolokace.
Delfín obecný: čelisti má prodloužené v dlouhé monstrum, jaké lze najít například u žraloků. Přední končetiny jsou zašpičatělé. Je rozšířen ve vodách celého světa, výjimkou jsou severní oblasti. Měří 1,5 - 2,5 m váží od 80 - 100 kg. Samci jsou větší než samice. Žijí ve stádech, které čítají až 1000 jedinců, ale vyskytují se i menší, dvacetičlenná hejna. V době páření žijí samci a samice společně, ale jakmile tato doba pomine, samci jsou mimo stádo. Loví ryby a hlavonožce. Dokáže vyvinout rychlost až 45 km/h. Po roce březosti se rodí jedno mládě, ale výjimkou nejsou ani tři mláďata. Delfín obecný má na svém těle mnoho kreseb a barev. Podle odborníků neexistují dva stejně zbarvení jedinci.
Fotografie:

Anna K

18. února 2008 v 15:00 Zpěváci a zpěvačky
Anna K
Zpěvačka
Datum narození: 4. 1. 1966
Místo narození: Špindlerův Mlýn
Vlastní jméno: Lucianna Krecarová
Popis:
Do podvědomí českého publika se uvedla rolí Pacholete ve hře Kytice divadla Semafor Jiřího Suchého již v osmi letech.
Přestože její první deska Já nezapomínám (jejíž titulní duet nazpívala s Láďou Křížkem) nebyla přijata kritikou příliš pozitivně, měla velký komerční úspěch (prodalo se jí 20 000 kusů).
Na desce Amulet se autorsky podíleli P.B.CH (Wanastowi Vjecy), Oskar Petr a na některých písních se spolupodílela i Anna K. Pro natáčení desky pak byl vybrán kolektiv vynikajících hudebníků - Davida Kollera z kapely Lucie, Bradley Strattona z kapely Cirkus Praha a dalších. Toto album bylo přijato kritikou mnohem pozitivněji, nemělo však komerční úspěch předešlé desky.
Nebe, v pořadí třetí deska Anny K. a stejnojmenný hit, znamenala podstatnou změnu pro hudební vývoj zpěvačky. Album natočené poprvé vlastní kapelou bylo kritikou pozitivně přijato a Anna K. získala tři nominace Gramy. Z této soutěže si Anna K nakonec odnesla vítězství v kategoriích Nejlepší zpěvačka a za titulní píseň Nejlepší píseň. V produkci Jana P. Muchowa se na desce autorsky podíleli Tomáš Vartecký (Kurtizány z 25. avenue) a Filip Horáček (Prohrála v kartách).
V roce 2005 podnikla své první hudební turné po 13 českých a moravských městech v rámci svého alba Noc na Zemi.
Diskografie:
1993……………Já nezapomínám
1995……………Amulet
1999……………Nebe
2001……………Stačí, když se díváš
2002………….....Musím tě svést
2004……………Noc na zemi - - limitovaná edice
2004……………Noc na zemi - - limitovaná edice
2005…………....Noc na zemi
2006……..……..Večernice
2007…………….Best of 93-07
Fotografie:
Videoklipy:
Noc na zemi
O kousek vedle tebe
Láska
Večírek za koncem

Divoké kočky

17. února 2008 v 18:50 Filmy
Divoké kočky
Divoké kočky - Coyote Ugly
Originální název: Coyote Ugly
Motto: Mladá, krásná a talentovaná? Takových je plný New York!
Typ filmu: Sexy romantická komedie o cestě za velkým snem.
Rok výroby: 2000
Režie: David McNally
Hrají:
Piper Perabo , Adam Garcia , John Goodman , Tyra Banks , Bridget Moynahan , Bud Cort , Alex Band , Peter Appel , Johnny Knoxville , Michael Bay , Timothy Huang , Eddie Aniske , David M. Nesting , Jason Jacobs , Tony Collucci , Daniel L. Holmes , Del Pentecost , Jeremy Rowley , John Fugelsang , Robert Ahlers , Barry Michael Duff , William Ritter III , Freez Luv , Miles Mosley , Aaron Kamin , Marvin Krueger , Victor Argo , John Mondin , Frank Medrano , Thomas R. Martin
Popis:
Čerstvě plnoletá Violet (Piper Perabo) opustila rodné New Jersey, aby si v New Yorku splnila svůj sen. Písničky, které píše, jsou přece skvělé a když se opravdu snažíš, dokážeš to. Nadšení a optimismus ji ale rychle opouštějí, protože narazí na nepropustnou hradbu nezájmu uměleckých agentů i nahrávacích společností. Navíc jí vykradou byt a Violet záhy po příjezdu na Manhattan stojí před zásadním rozhodnutím. Vzdát se svého snu a vrátit se k milujícímu otci (John Goodman) na předměstí, nebo zatnout zuby a bojovat prozatím ne o uměleckou kariéru, ale o holé přežití? Violet zvolí druhou možnost a najde si v práci v baru Coyote Ugly. Mladé pohledné barmanky tu ve vší počestnosti používají svůj sexappeal a taneční i hudební talent, aby pobavily a k větší žízni rozpálily hosty podniku, který je každou noc našlapaný k prasknutí. Díky svému nadání, urostlému tělu a pohledné tváři se z Violet brzy stane hlavní hvězda baru. Role "Divoké kočky" jí pomůže zbavit se chronické trémy, ale znovu ji postaví před osudové dilema. Má se spokojit se svou "slávou" a dobře placenou prací v baru, nebo jít dál za svým písničkářským snem?
Moje hodnocení: ****
*= Ztráta času
** = Nic moc
*** = Průměrný
**** = Docela dobrý
***** = Skvělý
Fotografie:
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Divoké kočky (Coyote Ugly)
Videa:
Tohle je ukázka z filmu, ale bohůžel anglicky:-(.

Bleskovka Dotazník 5:

16. února 2008 v 21:01 Diplomy pro vás
Bleskovka Dotazník 5:
1) Jak se máš?
2) Hrál/a jsi někdy hru The Sims 2?
3) Jestli jo, bavilo? Jestli ne, chceš ji hrát?
4) Jaké je tvoje nejoblíbenější roční období?
5) Co budeš teďka dělat?
6) Měli jste už Jarní Prázdniny?
7) Jestli chceš zapoj se tady do SONF (soutěž o nej film)
8) Prosím hlasuj pro Teri tady a tady. Dík moc:-)
9) Co je dnes za den?
10) Vyber co chceš na diplom:
Měsíc
Příroda
Nějaký zvířátko
Hory
Jezero
11) Mějte se
12) Pak napíšu na blog:-)

Líbí se vám tato colorka?

16. února 2008 v 21:00 Obrázky
Líbí se vám tato colorka?

Keira Knightley slaví Valentýna na Islandu

16. února 2008 v 19:50 Keira Knightley
Keira Knightley slaví Valentýna na Islandu:
14. února 2008 16:38 Herečka Keira Knightley tráví Valentýna v říši sněhu a horkých gejzírů. Její přítel ji vzal oslavit svátek zamilovaných na Island.
Hvězda filmu Pokání prý byla štěstím bez sebe, když jí miláček Rupert Friend věnoval výlet do vlasti zpěvačky Björk jako valentýnské překvapení.
"Znělo to tak, jakože to muselo stát celé jmění. Myslím, že to celé zorganizoval jako velké překvapení. Keira vypadala z toho dárku docela nadšeně," prozradil zdroj blízký herečce.
Keira a Rupert spolu začali chodit v roce 2005, když se potkali na natáčení filmu Pýcha a předsudek. Od té doby se na veřejnosti objevují vždy těsně u sebe s rukama omotanýma kolem pasu. A dovolenou si užívají na exotických místech. Trávili společně čas na Bahamách či tropických ostrovech v Tichomoří.
Mladá britská herečka však přesto odmítá, že by plánovala v dohledné době svatbu.

Drew Barrymorová nahání přítele do chomoutu

16. února 2008 v 18:41
Drew Barrymorová nahání přítele do chomoutu:
Hvězda filmu Charlieho andílci by ho totiž velmi ráda pojala za svého třetího manžela. Jenže o dva roky mladší Long ne a ne požádat ji o ruku. Není divu, randí spolu teprve pět měsíců.
Přestože Drew nevyšla již dvě manželství s Jeremym Thomasem a Tomem Greenem, je přesvědčená, že právě Justin je tím pravým, na kterého celý život čekala. Chce ho proto stůj co stůj donutit, aby před ní poklekl a zeptal se staromódně: Vezmeš si mě?
Hollywoodská herečka doufá, že to udělá v den jejích třiatřicátých narozenin, které připadají na 22. února. "Drew ví, že umí v manželství chodit, a myslí si, že Justin je ten pravý. Žertovala s Justinem, že jeho novoročním předsevzetím bude, že ji požádá o ruku," prozradil zdroj blízký herečce listu National Enquirer.

Dokáže Justin odolat svůdnému úsměvu Drew, nebo bude dalším, kdo podlehne?

Justin se zatím nevyjádřil...
Tak co myslíte, že odolá nebo ne?:-D